Irská whiskey vs. skotská whisky
Ve světě existují čtyři rozdílné styly whiskey nebo whisky („e“ se používá ve Spojených státech a v Irsku, zatímco Kanaďané a Skotové píší whisky bez „e“), z nichž každý má své vlastní charakteristiky. I když se všechny vyrábějí zhruba podobným způsobem, existují mezi produkty z různých zemí podstatné rozdíly včetně výběru zrna, počtu destilací, typu použité palírny, doby zrání a typu používaných dubových sudů. Styl každé země má své zvláštní charakteristiky, které můžeme objevovat a vychutnávat.
Irská a skotská jsou často vzájemně srovnávány, stejně jako americká a kanadská mají podobné charakteristiky.
Bez kouře
Na rozdíl od skotské se sladovaný ječmen v irské whiskey suší v uzavřených pecích, nikoli nad ohněm z rašeliny, a proto postrádá příchuť rašelinného kouře typickou pro skotské whisky. Tím se uchovává přirozená chuť ječmene jako jedné z určujících vlastností irské whiskey, která je typicky voňavá s plnou konzistencí.
Složky
Druhým důležitým rozlišujícím faktorem irské je používání nesladovaného ječmene v kotlíkové (pot still) palírně, stejně jako sladovaného. (Skotové používají v tomto stadiu pouze sladovaný ječmen.) Hlavní chuť irské whiskey pochází z ječmene, přičemž rozdíly mezi značkami leží v poměrech surového a sladovaného ječmene. Tři styly - pot still, obilná a sladová - tvoří míchanou irskou whiskey. Aromatická pot still whiskey se mísí jak s lehčí obilnou, tak s chuťově výraznější sladovou whiskey, a vzniká konečná, dobře vyvážená směs.
Trojí destilace
Tullamore Dew se destiluje třikrát, což jí dodává vyšší čirost a jemnostTřikrát pro čirost, jedenkrát více než u skotské. Tullamore Dew, stejně jako většina irských whiskey, se destiluje třikrát, což jí dodává vyšší čirost a jemnost. Pokaždé, kdy lihovina projde palírnou, se zlepšuje její kvalita, čirost a koncentrace. Výsledkem je, že u irské whiskey je dosaženo vyššího obsahu alkoholu než u skotské.
'Vatting', nikoli 'Blending'
Charakter irské whiskey je více svázán s destilačním procesem než s následným mísením. Dovednost prý leží nejprve v produkci správných destilátů. V důsledku toho Irové nazývají tuto techniku ‘vatting’ spíše než ‘blending’. Naopak míchaná skotská whisky je získávána mícháním mnoha různých druhů sladové a obilné whisky dohromady, přičemž konečná chuť se vyvažuje úpravou vzájemných poměrů každé z nich.
Irská, skotská, bourbon a kanadská
| Země původu | Irsko “irská whiskey” | Skotsko “skotská whisky” | USA “Bourbon” | Kanada “žitná whisky” |
|---|---|---|---|---|
| Hlavní surovina | Nesladovaný ječmen | Sladovaný ječmen | Kukuřice | Žito |
| Počet destilací | 3 | 2 | 2 | 1, 2, nebo 3 |
| Blend (složky) | Pot still (nesladovaná), obilná a sladovaná whiskey | Sladovaná a obilná whisky | Mix různých obilných whiskey | Mix různých obilných whisky |
| Destilace | Pot still a kontinuální | Pot still a kontinuální | Pouze kontinuální | Pouze kontinuální |
| Zrání | Min. 3 roky | Min. 3 roky | Min. 2 roky | Min. 3 roky |
| Dubové sudy | Vypálené, použité po bourbonu, sherry a portském víně | Vypálené, použité po bourbonu, sherry a portském víně | Vypálené, nové | Vypálené, použité po bourbonu |
| Barva | Střední | Záleží na blendu | Tmavší | Světlejší |
| Aroma | Voňavé | Kouřové | Ostré | Delikátní |
| Chuť | Komplexní, zakulacená | Sladká, suchá | Ostrá, dřevitě hořká | Drsná, obilná |


