Irští vlkodavové v Tullamore Dew
Zpočátku byl logem Tullamore Dew červený džbánek. Byl zvolen proto, že červený šálek byl logem oblíbené směsi čajů Red Cup Tea obchodní říše, v jejímž čele stál Daniel E Williams se svým řetězcem více než 26 obchodů.
Desmond Williams, Danielův vnuk, později cítil, že pro známou irskou whiskey bude dobrým symbolem věrnost a odvaha irského vlkodava. Domníval se, že právě ony představují všechny ryzí vlastnosti irského lidu - jejich neochvějnou věrnost, dědictví, sílu, tradice a přátelství. Desmond Williams sám irské vlkodavy choval a uvědomil si, že jsou vhodným symbolem reprezentujícím tradice, hřejivost a nezávislou povahu jeho legendární whiskey. V 50. letech přidal dva vlkodavy a harfu na keramickém střepu, které později nechal zobrazit na lahvích Tullamore Dew, kde zůstali dodnes.
Irský vlkodav je nejvyšší známé plemeno psa. Původ této moderní rasy se datuje zpět do dávných časů; velcí lovečtí psi podobní chrtům byli známi v Irsku a Británii již před více než 2000 lety.
Potomci psů dávných náčelníků
Dnešní irští vlkodavové jsou potomci psů, které vlastnili a oceňovali irští náčelníci a válečníci z nejdávnější zaznamenané irské historie a ze starých legend. Vystupují kromě jiného v legendách Chulainn a Fionn Mac Cumhaill a některé pověsti jim přisuzují lidské a magické schopnosti. Nacházejí svoji cestu také do tradic Skandinávie a uvádí se, že byli spatřeni ve středověkém Římě. Byli známi také jako keltští či irští chrti. Byli používáni při lovu vlků, jelenů a losů a pomáhali chránit své pány v bitvách. Současně byli známi pro své schopnosti bystrého úsudku a něžnosti projevované v domácnostech.
Jedna z legend popisuje, jak Conaire MÓr šel na lov a zanechal svého vlkodava jménem Sceolan střežit jeho syna. Když se vrátil, našel psa s krvavou tlamou a očekával nejhorší. Sceolana zabil a vzápětí našel tělo mrtvého vlka, kterého jeho věrný pes zardousil, aby ochránil jeho syna, jenž zůstal nezraněn. Král uznal toto bezpráví a nařídil postavit památník tomuto psovi, jehož plemeno se posléze stalo národním symbolem Irska.
Úpadek a návrat na výsluní
Novější historie obsahuje zmínky o dekretech Olivera Cromwella, který zakázal export irských vlkodavů z Irska, kde měli být používáni k vyhubení vlků, kteří byli považováni za hrozbu. Tito psi byli velmi úspěšní a vlci nakonec z Irska vymizeli. Tím začal úpadek irského vlkodava a na začátku 60. let 19. století bylo toto plemeno téměř před zánikem. Jen díky úsilí a rozhodnosti několika jednotlivců na přelomu století, zejména pak kapitána G. A. Grahama, bylo nalezeno a zachráněno několik posledních kusů tohoto plemene. Několikerým soudním křížením s jinými plemeny, hlavně s velkými glengarrskými loveckými chrty, kteří sami pocházeli z původního rodu, bylo toho plemeno vzkříšeno.
Dnes Tullamore Dew udržuje svoje spojenectví s irskými vlkodavy podporou Irish Wolfhound Club of Ireland.